Zednické práce

V rámci činnosti firma zajišťuje a provádí také kompletní zednické práce, celkové rekonstrukce bytů a nebytových prostor, koupelen, bytových jader a půd, včetně vyklízení uvedených prostor.


Veškeré práce lze provádět formou na klíč nebo i jejich samostatné části.

 


Rekonstrukce a modernizace bytů v cihelné i panelové výstavbě, včetně profesí


Půdní vestavby, rekonstrukce podkroví

Modernizace bytů, obchodů, kanceláří

Rekonstrukce a opravy rodinných domů

Rekonstrukce teras a balkonů

Sanace sklepních prostor

Rekonstrukce schodišť a vstupních vestibulů

Naše služby

  • ŠALOVÁNÍ, BEDNĚNÍ, BETONOVÁNÍ

  • ZTRACENÉ BEDNĚNÍ

    Ztracené bednění je určeno pro všechny výstavby základových pásů různých druhů staveb bez použití klasického bednění. Tento postup přináší nejen časovou a finanční úsporu, ale odpadá nutnost po betonáži základy pracně odbedňovat. Všechny typy bednění mají tzv. zámek, který usnadňuje výstavbu, protože tvarovky do sebe jednoduše vzájemně zapadají.

    Zakládání rohů a první řady

    Příprava ztraceného bednění

  • Omítky a štuky

    Omítkové suché maltové směsi se většinou používají podle návodu výrobce jednotlivě, ale zároveň je možné jejich použití v tzv. omítkových systémech. V nabídce suchých omítkových směsí jsou omítky pro jednotlivé druhy zdiva a pro různé účely použití. Omítky je možné zpracovávat ručně nebo strojně, lze je aplikovat jako jednovrstvé nebo s možností nanášení ve více vrstvách. Mezi základní druhy patří omítky vnitřní, vnější, těžké, omítky lehké a lehčené, hydrofobizované, sanační, ušlechtilé atd.

    Základní složky omítkové směsi Kerastuk:


    ⦁ Jemný křemenný písek

    ⦁ plavený kaolin

    ⦁ vápno a organické pojivo

     

    Použití omítkové směsi Kerastuk:

    Kerastuk je dodáván v pastovité konzistenci, která umožňuje okamžité použití. Omítka je po zaschnutí šedobílá a její překrytí malířským nátěrem není vždy nutné. Spotřeba při omítání závisí na kvalitě podkladního povrchu, při souvislé tloušťce vrstvy 1,5 mm je spotřeba 3 kg/m2.

    Kerastuk K, je určen pro tenkovrstvé vnitřní omítky na stěny z betonových panelů a pro štukové omítky na základní (jádrovou) omítku zdiva a stropů

  • Vnitřní, hliněné, venkovní

    Vnitřní


    Jde většinou o několikavrstvý systém. Přímo na zdivo se nanáší cementový postřik. Pokud je součástí stěny například betonový překlad nebo jiné konstrukce, na které omítka nedrží, zakrývá se kovovým pletivem a cementový postřik přijde až na pletivo. Speciálním typem tohoto pletiva je pletivo keramické, v podstatě je doplněno nalisovanými kousky cihlářské hlíny která je následně vypálena. Dosáhne se tím zvýšené přilnavosti omítky. Cementový postřik se nanáší záměrně nerovnoměrně, ve stříkancích (lidový název je "špric"). Jeho úkolem je zdrsnit

    povrch. Na takto připravený povrch se nanáší vrstva jádrové omítky. Jádrová omítka může mít tloušťku i několikacentimetrů a slouží především pro dokonalé vyrovnání povrchu. Vrchní vrstvou vnitřních omítek je štuk. Velmi jemná štuková malta vyhladí povrch a slouží jako podklad pro nátěry, malbu nebo tapety. Pokud má být stěna obložena keramickými obkladačkami, štukování není třeba. Prostory, které nejsou pohledově příliš exponované jako sklepy, se upravují jednovrstvou omítkou.

    V podstatě jde o samotnou jádrovou omítku bez dalších vrstev.

    Částečně omítnutá venkovní zeď


    Omítka stropu. Pro omítku stropu připravíme lešení v takové výšce, že když na něm zedník stojí, a postaví si na hlavu zaťatou pěst, dotkne se stropu. Při této ideální výšce lešení se zedník nejméně namáhá. Laik si namíchá maltu hustší, v domnění, že mu bude méně padat. Ve skutečnosti je však třeba právě malta řidší. V praxi je všeobecně známo, že strop se lépe omítá s klasickou maltou,

    namíchanou z písku, vápna a cementu přímo na stavbě. Kupovaná pytlovaná omítka je vlivem přísad jakoby "napěněná", lehčí. Větší váha klasické omítky je výhodou, na strop dopadá s větší razancí, lépe se spojí („přilne, připleskne se“).

    Hliněné


    Jde většinou o vnitřní omítky které se skládají z směsi, jílu, písku, organické hmoty a vody. Nanášejí se na zdivo podobnými technikami jako ostatní omítky. Jen je potřeba z důvodů vazby jílových vloček, která je na rozdíl od ostatních omítek na fyzikální bázi, jednotlivé vrstvy silněji přitlačit ( utáhnout ) a nechat dostatečně proschnout. Další a důležitý rozdíl je v základní vrstvě ( špric ) ta nesmí být cementová, používá se na ni jilovita hodně rozrezená malta s vysokým podílem jílu. Na štukovou neboli finální vrstvu se v dešni době používají omítky z barevných jilů a písků. Tato vrstva je hlazena do různých struktur a zůstává již bez dalších nátěrů.

    Venkovní


    Ta musí odolávat změnám teplot a povětrnostním vlivům. Zatímco jádrová omítka je shodná s omítkou pro interiérovépoužití, štuková vrstva obsahuje vysoký podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Mimo tyto minerální omítky existují především pro finální úpravu zateplovacích systémů omítky dodávané v pastovité formě, kde pojivem jsou akryláty nebo silikony.

  • Betonářské práce

    Beton je vlastně umělý kámen. Odolává mechanickému poškození a má vysokou pevnost v tlaku. S ocelí má stejnou roztažnost, takže jej lze kombinovat s ocelovými konstrukcemi.

     

    Beton lze odlévat do libovolného tvaru. Betonové stavby jsou těžko odstranitelné. Nevýhodou je velká hmotnost a značná tepelná vodivost. Jsou studené a ve srovnání s cihelnou by musela být betonová zeď dvojnásobně silná, aby izolovala stejně. Proto beton jako takový na stavbách pro bydlení nahrazují častěji jiné materiály.

    Běžným způsobem je však odlévání betonu do předem připravených forem v podobě nejrůznějších typů bednění od štěpkocementových forem, přes polystyrénové až po jejich kombinace. Použité desky pak tvoří tzv. ztracené bednění, jež se pomocí speciálních prvků rozepíná a spojuje. K venkovní straně se klade odpovídající vrstva tepelné izolace a následně se celé patro zalije betonovou směsí. Jedná se pak o velice progresivní a vysoce tepelně izolační stavební systém.

    Pokud se však odlévání koná do běžného bednění, je třeba finální beton omítat. Betonové konstrukce mohou tvořit podstatnou část domu, jak ve svislých, tak vodorovných konstrukcích, ale musí být bezpodmínečně opatřeny dokonalou vnější tepelnou izolací.

     

    Betonování v zimě.

    Provádění betonářských prací v zimním období je vždy spojeno s určitým rizikem, že dojde k poškození betonu a nebo k poklesu mechanických vlastností zatvrdlého betonu, protože může dojít k rychlé změně počasí. S ohledem na existenci tohoto rizika je lepší se provádění betonářských prací v zimním období vyhnout, je-li to možné. Pokud je nutné provádět betonářské práce v zimním období, je třeba důsledně dodržet řadu opatření a použít speciální chemické látky, což samozřejmě vede ke zvýšené ceně betonu, ale i práce s provedením betonové konstrukce.

     

    Jak již bylo řečeno, je pro tuhnutí a tvrdnutí betonu optimální teplota v rozmezí od +15°C do + 25°C. Při teplotách od +7°C do +15°C sice beton tuhne a tvrdne a nehrozí mu poškození mrazem, ale je třeba počítat s tím, že požadovaných vlastností nedosáhne ve stáří 28 dnů, ale přiměřeně k teplotě později. Tento fakt je třeba vzít v úvahu především u nosných konstrukcí, protože předčasným odbedněním nebo předčasným odstraněním podpěr může dojít ke zřícení konstrukce z titulu nedosažení dostatečné pevnosti. U nenosných konstrukcí a u drobných výrobků je třeba počítat s tím, že pomalý nárůst pevnosti a dalších mechanických vlastností může vést k poškození výrobků, které jsou vystaveny příliš brzy provozu a zatížení.

     

    Největší problémy nastávají při podnulových teplotách, tj. při mrazech. Při těchto teplotách již jednak vůbec neprobíhá tuhnutí a tvrdnutí betonu a navíc je beton ohrožen tvorbou krystalů ledu v betonové směsi. V zimním období i při použití speciálních přísad a při dodržení opatření pro betonáž v zimním období je nutné počítat s pomalejším nárůstem pevnosti betonu.

     

    Provádění betonářských prací se v zimním období velmi utlumí, protože náklady na zimní opatření jsou ve většině případů neekonomické. Betonářské práce se vesměs omezí na dokončovací práce a na drobné betonářské akce.

     

  • Simple block

    Zdicí systém SIMPLE BLOCK je tvořen 4 typy tvarovek – průběžná celá, ukončující celá, ukončující poloviční a sloupková. Tyto tvarovky jsou vyráběny s fazetou a jsou určeny pro technologii bezespárového zdění. Odpadá tedy jakékoliv dodatečné zapravování spár. Pohledové části tvarovek SIMPLE BLOCK, které mají hladkou nebo hrubozrnnou strukturu, nevyžadují žádnou další povrchovou úpravu. Tvarovky jsou vyráběny v přírodní, okrové nebo cihlové barvě. Systém těchto tvarovek je určen pro výstavbu drobných staveb, zídek, oplocení apod. Doplňkem k těmto tvarovkám jsou vibrolisované zákrytové desky (ZDS).

     

     

  • Face block

    Tvarovky FACE BLOCK se štípaným nebo hladkým povrchem jsou určeny pro výstavbu budov, garáží, okrasných zídek a stěn, oplocení a drobné zahradní architektury. Do základů staveb lze použít ztracené bednění, dále pak speciální typy tvarovek pro výstavbu nosných stěn, příček a věnců. Jako designové prvky slouží doplňkové tvarovky, pomocí kterých lze vytvořit zajímavé skladby. Pohledové části stavby z tvarovek FACE BLOCK mají přirozený vzhled a nevyžadují další povrchovou úpravu. Tvarovky nejsou určené ke zdění beze spár. Na ukončení plotů a zídek se používají buď přímo originální zákrytové desky FACE BLOCK (ZDV 200 a ZDH 200) nebo univerzální zákrytové desky.

  • BETONOVÉ CIHLY LÍCOVÉ BCL

    Betonové lícové cihly hladké nebo rumplované (otlučené) se používají ke zdění budov, zídek, oplocení, sloupků pergol a jiných zahradních staveb. Povrch lícových cihel se neomítá. Cihly jsou trvanlivé, mrazuvzdorné, ekologické a mají příjemný vzhled. Na ukončení zdiva oplocení nebo zídek lze použít lícové cihly nebo zákrytové desky (stříšky) z pohledového betonu (ZD).

  • ZÁKRYTOVÉ DESKY

    Univerzální zákrytové desky (stříšky) se vyrábí jako doplňkový sortiment ke zdicím tvarovkám a rumplovaným zdicím kamenům a lze je použít i při práci s cihlami. Jsou určeny k ukončení zídek, soklů, sloupků, oplocení apod. Proti zatékání vody jsou všechny tyto desky opatřeny po obvodu za spodní strany okapovou drážkou. K jednotlivým zdicím systémům jsou určeny i originální zákrytové desky FACE BLOCK, CRASH BLOCK, SIMPLE BLOCK, RONDE BLOCK a BCL.

  • Hlavní zásady pro práci s betonovými tvárnicemi, zdení a spárování

    obr.1

    Suchou maltu lze rozmíchat s vodou

    v libovolné nádobe nebo v míchacce.

    obr.2

    Vysoká vlácnost a prilnavost malty k tvárnici umožnuje rádné

    a celoplošné vyplnení spár.

    obr. 3

    Malta vytlacovaná ze spár neodpadává a po seríznutí se dá znovu použít.

    obr. 4

    Vytlacovanou maltu odstraníme až po mírném zavadnutí,

    zabrání se tak možnému znecištení tvárnic.

    obr. 5, obr. 6

    Zdení a spárování probíhá v jedné operaci. Povrch spár se uzavre uhlazením spárovacím hladítkem nebo upraveným dreveným kolíkem.

    obr. 7

    HOTOVÉ ZDIVO - pri precizním uzavrení spár jsou spoje odolné vuci povetrnosti a mrazu

    a konstrukce po vyzrání výplnového betonu pusobí jako jeden monolitický celek.

    • Na zdení a spárování v jedné pracovní operaci lze použít nekterou ze suchých cementových malt, které se na stavbe již smíchají pouze s

     

    • potrebným množstvím vody. Specifické složení malty poskytuje urcité výhody. Zdení a spárování se provádí soucasne, plasticnost malty umožnuje

     

    • pracovat presne a zamezit tak vzniku dutin a mezer.
  • Jak postupovat při renovaci starého zdiva se známkami poškození vlhkostí a solí?

    Voda vzniká do zdiva vlivem chybějící nebo porušené izolace, nebo povrchové úpravy. Jedna z nejčastějších škod způsobených vlhkostí zdiva jsou vlhkostní mapy se solnými výkvěty. Ze začátku působí mapy pouze neesteticky, ale další poruchy na sebe nenechají dlouho čekat, řešení

    Příprava podkladu

    Starou vlhkou a zasolenou omítku

     je nutné odstranit do výšky min. 80-100cm nad viditelnou hranici vlhkosti. Okopanou omítku

    je nutné ihned odstranit z pracovního prostoru.

     

    Spáry ve zdivu se vyškrábou do hloubky 1-2cm a zdivo se očistí kartáčem.

    Nebo proudem vzduchu.

    Pro zvýšení stability zdiva je možné vyškrábané spáry nahradit jinou omítkou s požadovanými parametry nebo již přímo vyplnit sanačním podhozem.

    Vyrovnání nerovností se provádí již přímo sanační omítkou, do které vkládáme úlomky pro propustného materiálu jako jsou úlomky cihlových tašek a cihel. Nesmíme používat úlomky

    betonu a betonových tašek. Podklad lze také vyrovnat dozděním na vápennocementovou maltu.

    Při vyrovnání větších nerovností omítkou je nutné omítku vyztužit ocelovou sítí.

    Aplikace

    Sanační omítka se nahazuje na předem celoplošně nahozený postřik terrasan P710/terradry P709.

    Terrasan P720/terradry P719 se rozmíchává s čistou vodou (cca 12-13l/1pytel). Do čisté míchačky dáme cca 10 litrů vodyna 1 pytel a dle potřeby přidáme další. Dodatečné přidání provádíme pomalu a tak, aby byla malta na konci míchacího cyklu plasticky tuhá. Doba míchání je min. 3 min a max 7 min.

    Vlastní sanační omítka se provádí cca po 3 dnech. V den zpracováí je nutné podklad důkladně, rovnoměrně navlhčit. Při vysokých telotách a větrném počasí je navlhčení také nutné bezprostředně před započetím práce.

    Sanační omítka se nanáší ve vrstvě nejméně 3 cm, při vrstvách silnějších se provádí nanášení dvouvrstvě - mokrá do mokré a zároveň se stáhne a zarovná latí. Sanační omítka se ukončí cca 2 cm nad terénem v celé tloušťce.

    Po jednom až dvou dnech (podle počasí) se po dobrém navlhčení na tuto omítkovou vrstvu nahodí ještě jedna vrstva sanační omítky silné 0,5 cm a závěrem se za vlhka uhladí hladítkem. K docílení zvláště hladkého nátěrového podkladu se nanese po 2-4 dnech 3-4mm silná vrstva jemné omítky terrasan R600.

    Nemá-li být účiněk sanační omítky negativně ovlivňován, smějí být na venkovní plochy k vytváření struktury a barevného provedení použity pouze silikátová nebo silikonová om. 1-1,5mm bez penetrace, silikátové, silikonové nátěry nebo nátěr redis F. V interiéru použijeme kerasil bez penetrace. Před nanášením musí být sanční omítka dobře zatvrdlá a celkově vyschlá (cca po 3 týdnech).